Oči na neviditelnost. Unikátní produkt firmy Sanezoo se prosazuje i v USA.

 

Jít po povrchu neznamená povrchnost. Rozhodně ne v případě firmy Sanezoo. Ta se zabývá automatizací kontroly kvality povrchů a naváděním robotů pomocí strojového vidění a umělé inteligence a proniká s tím na zahraniční trhy včetně Spojených států.

 

Oficiální článek časopisu Forbes

naleznete zde:

 

Jednadvacet, oko bere! Ne ledajaké oko, ne ledajaký bank. Sanezoo dává oči robotům a ty postřehnou, co lidský zrak nemá šanci, což zaujalo investiční fond Venture Club natolik, že brněnské společnosti nadělil k loňským Vánocům štědrý dárek.

V rámci svého jednadvacátého projektu – a s komentářem CEO Venture Clubu Petra Šedivého, že Sanezoo, cílící na globální trh, je ideální příležitostí pro investory – navýšil investici do firmy na 44,44 milionu korun.

„Máme za sebou i drobnější investory, takže jsme za šest let trvání firmy vybrali řádově 140 milionů,“ prozrazuje Luboš Brzobohatý, zakladatel a generální ředitel Sanezoo. „Je oprávněný předpoklad, že se peníze investorům několikanásobně vrátí. Nejsme firma, která si na svém začátku nedokáže najít platící zákazníky, protože u nich nejdřív musí vzbudit zájem.“

Bylo by skoro až podivné, kdyby produkt Sanezoo zájem nevzbudil. Dokáže totiž to, co bylo dosud nerozlousknutelným problémem: kvalitativně zhodnotit výrobky, jejichž povrch dosud dělal potíže i robotům, poněvadž byl lakovaný, lesklý či frézovaný a kvůli tomu se na něm vytvářely matoucí odlesky.

Nikoli matoucí pro technologii, s níž přišli dva brněnští inženýři, dva Lubošové, kromě Luboše Brzobohatého totiž společnost zakládal a je jejím podílníkem také Luboš Lorenc. Robotické oči, jež překonávají neviditelnost, už využívají velké koncerny jako Škoda Auto, Bosch, ZF, Magna či Denso.

 

Vyjma Česka pomáhají tyhle oči zákazníkům ve Velké Británii, v Japonsku, Polsku, Maďarsku, Mexiku a USA. Ve Spojených státech – kde získala první tři zákazníky – buduje brněnská společnost rovnou pobočku, neboť potenciál tamějšího trhu je obrovský a výrobní segment tam nestagnuje zdaleka tolik jako v Evropě.

V době vzniku tohoto textu pobýval Brzobohatý v Cincinnati, městě ležícím uprostřed amerického průmyslového pásu, takže může být velmi dobrou strategickou lokací pro zřízení filiálky. Svůj produkt začalo Sanezoo komerčně nabízet teprve předloni, jelikož však rychle zaujal, zdá se být reálný plán na letošní obrat ve výši 160 milionů korun.

Šlo by o osminásobný meziroční nárůst. Možná je tak nastartována velká jízda, na jejíž konec je teď těžko dohlédnout. Zvlášť když člověk nemá oči robotů.

 

 

Kontrola kvality povrchů a navádění robotů pomocí strojového vidění a umělé inteligence. Formulace toho, co je z Brna k mání, nezní na první poslech úplně sexy, jenže zdání klame – pro zákazníky je to extrémně přitažlivé. Robotické vidění v první řadě eliminuje lidskou nedokonalost plodící chyby.

Tyto chyby jsou pravděpodobnější tím spíš, že pokud kontrolu kvality provádějí zaměstnanci na výrobní lince dejme tomu v automobilce – a automobilky či dodavatelé komponentů do automobilek jsou z logiky věci nejčastějšími zákazníky Sanezoo –, jejich koncentrace na monotónní a několikahodinovou práci musí takřka zákonitě podléhat výkyvům.

Samozřejmě: že je přesně tohle práce pro roboty, aby mohli zaměstnanci dělat něco smysluplnějšího, je dnes již jasnější než rozbřesk letního dne bez mraků, s tím by moravská firma obrazně ani doslova Ameriku neobjevila. „My ale řešíme problémy, které výrobní firmy dosud řešit nedokázaly,“ tvrdí Brzobohatý.

 

My řešíme problémy, které výrobní firmy dosud řešit nedokázaly.

 

„To znamená kontrolu hůře skenovatelných – typicky lesklých – povrchů. Kamerové systémy mají problémy s různě odraženým světlem a různými artefakty, které vidí jako odchylku, i když se jedná pouze o vizuální rozdíly, nikoli funkční vady. Často jde tedy o falešnou identifikaci chyby, ovšem náš systém zvaný Unity umí i obtížně rozlišitelné odchylky, jako je škrábanec nebo vryp, správně vyhodnotit a tím rozpoznat vadné kusy od dobrých.“

Pod Špilberkem byl vytvořen speciální design svítidel pro různé materiály a různé typy výrobků. Svítidla jsou složena z většího počtu nezávisle řízených sekcí a jejich postupnou aktivací systém napodobuje člověka, který si kupříkladu lesklý předmět na světle různě natáčí, aby našel takový úhel pohledu, pod nímž dokáže vadu rozpoznat.

V rychlém sledu je pořízeno několik snímků dílu s různými parametry nasvícení, tyto snímky jsou analyzovány a následně vyhodnoceny. Unity v sobě kombinuje hardware, software i umělou inteligenci, využívá vlastní neuronové sítě a vlastní rozhodovací algoritmus.

Systém dokáže ve spolupráci s robotickým ramenem kontrolovat díly od jednoho milimetru po několik metrů v závislosti na potřebách konkrétního závodu. Data, se kterými zařízení pracuje, neopouštějí továrnu, což zvyšuje kybernetickou bezpečnost systému.

Ke všemu Unity není jedinou nabízenou produktovou linií. Je tu i Grasp, výsledek uvědomění, že strojové vidění a robotické manipulace spolu souvisejí a ve výrobě se využívají společně. Firma Brzobohatého a Lorence se původně soustřeďovala jen na kamerové systémy, zakladatelům ale postupně došlo, jak užitečné je tuto technologii propojit s robotickou.

Vznikl systém pro 3D vybírání dílů z beden a pro jejich zakládání do stroje nebo do linky. Během manipulace s dílem lze ve spolupráci s Unity zároveň provést automatickou vizuální kontrolu kvality; Grasp vypadá tak trochu jako robustní pták sklánějící se pozorně nad otevřenou bednou a beroucí do zobáku požadovaný předmět.

 

 

Následně uchopený komponent přesune do „hnízda“ čili na místo určení. I tato technologie pochopitelně šetří čas a zaměstnance, o které je navíc vzhledem k mizivé atraktivitě práce nouze, což vede až k nemilé nutnosti odmítání zakázek.

Zatímco robot s neomylnou vytrvalostí zakládá díly, vypravuje zakladatel firmy Brzobohatý o jiném zakládání: „Zakládáme si na tom, aby byly oba naše systémy nasazovány jednoduše, aby klient neztrácel čas integračními službami, čímž ušetří i týdny práce.“

Ušetří týdny práce, ušetří zaměstnance a ušetří s největší pravděpodobností i reputační riziko a nemalé částky vydané na pokutách za zmetky, které by průmyslová firma nasmlouvanému partnerovi dodala, díky včasné detekci od Sanezoo ale nedodá.

Uvěřitelné je proto Brzobohatého tvrzení o velmi rychlé návratnosti investice do systémů, jejichž cena začíná zhruba na třiceti tisících dolarů a končí na desetinásobku.

Narazili v Brně na zlatou byznysovou žílu? Každopádně z Brna má Sanezoo zlatou medaili. Dostalo ji na loňském Mezinárodním strojírenském veletrhu v kategorii Inovace v automatizační technice a průmyslu 4.0.

„Kromě oblasti automotivu dodáváme výrobcům elektroniky, medicínské techniky, užiteční jsme pro letecký průmysl. Když se bavím s představiteli jiných firem, slýchávám, jaké problémy mají s tím, aby se prosadili.“

 

Jsme schopni konkurovat i společnostem s miliardovými obraty v dolarech.

 

„Naše know-how je natolik unikátní, že je zajímavé i pro velké korporace, a my jsme schopni konkurovat i společnostem s miliardovými obraty v dolarech,“ říká Luboš Brzobohatý hlasem, jehož tón se blíží suchému konstatování, není v něm stopa po domýšlivé vychloubačnosti.

Do tohoto tónu se přimísí očekávání a naděje v okamžiku, kdy je hovořeno o expanzi za Atlantik. V tónu je rovněž upřímnost: „V českém prostředí bohužel hraje svou roli závist ve smyslu, že když technologii, kterou nabízíme, zvládne ‚no name‘ firma, zvládnou to oni sami bez pomoci, občas registrujeme tendenci nás podtrhnout, házet nám klacky pod nohy.“

„Ve Státech je mentalita nastavena čistě na to, že chci vydělat, ušetřit práci a tím peníze, dát co největší hodnotu koncovému zákazníkovi a za to si nechat zaplatit. I proto nás právě tam velmi láká další rozvoj podnikání.“

Na americkém povrchu se Sanezoo podle všeho nadechuje k vzrušujícímu dobrodružství. Výhodou je, že na povrchy je expertem.